Stručný nástin historie lokality
Pro poznání historie města Ústí n. Labem lze doporučit informace zde (wikipedia) a zde (informační portál města). Tato stránka výběrově prezentuje jen dílčí historické problémy, kterých se archeologický výzkum Forum bezprostředně dotýká:
Městské opevnění
- existence městského opevnění pravděpodobná již ve 13. stol. (Přemysl Otakar II.), bezpečně doloženo však až 1350 - zmínka o městské Dolní bráně (Bílinská brána?).
Explicitně je Bílinská brána s mostem uvedena až v r. 1497, v cenzu majetkových poměrů města ("pontis supra Bielynam situati ante
prefatam civitatem nostram et walwam Bielinensem").
)
Popis městského opevnění tak,
jak ho známe v závěru středověku (
hradba a
4 městské brány), uvádí básnická apoteoza "Usta, ad Albim delineata..." od ústeckého básníka Johanna Agustina Tichtenbauma (1614).
Na obr. vlevo Bílinská brána a most přes Bílinu (střelecký terč, Muzeum města Ústí n. Labem).
Během 30-leté války značné poškození, v následujícím období Bílinská brána, hradby a parkánová zeď vícekrát sanovány. Problém s
chátráním hradby a brány byl radikálně řešen v 19. stol. - 1828 byla jižní část hradby o délce cca 38 m snížená na výšku 1.6 m (původně 2.8m) a zároveň došlo k likvidaci brány na mostě přes Bílinu.
)
30. léta 19. stol. -
likvidace všech městských bran z bezpečnostních důvodů (veřejné ohrožení), předposlední z nich Bílinská (1835). Z období jejího
odstranění je zachován její technický výkres od zednického mistra Karla Martina.
Od druhé poloviny 18. a v 19. stol. dochází k postupnému pronajímání a prodeji hradeb a parkánu, což vedlo k naprosté skáze
opevňovacího systému (v drtivé většine případů byla hradba stržena novými majiteli).
Tangovaný prostor (od Bílinské brány po nedaleký dominikánský klášter) - tzv. "Lipový příkop" byl oměřen a zhodnocen v r. 1807.
Na pozemku se nacházela chmelnice a ovocný sad.
Do začátku 20. století zbylo z původního hradebního systému jen několik málo reliktů, v jižní části bašta u Bílínské brány. Likvidace
těhto zbytků byla završena bombardováním a demolicemi v poválečných letech. V součastnosti není zachována ani jedna nadzemní část
městských hradeb a proto otázky její přesné lokalizace a konstrukce může přinést jen archeologie.
){kind=link}
K rekonstrukci pravděpodobného průběhu městského opevnění lze využít výřez z mapy Stabilního katastru (1843), a pokus o rekonstrukci průběhu hradeb, založený na mapovém podkladě města od Ing. H. Fischera (1908). Po prostorové rektifikaci těhto podkladů se stávajícím katastrem a po porovnání s rozsahem výzkumu je zřejmé, že odhalení původního městského opevnění na archeologické ploše je velice aktuální.
)
)
Parcelace
Vzhledem k výrazným změnám v mětské zástavbě, ke kterým došlo ve 20. stol., jsou jedinými dostupným zdroji poznání parcelní sítě jižně od kostela
Nanebevzetí P. Marie historické mapové podklady, archivní rešerše a archeologie.
Základní prostorová dispozice, určována hradbou, zahradou dominikánského kláštera, kostelem Nanebevzetí P. Marie a Bílinskou ulicí v modifikované podobě přetrvává dodnes. Základní komunikační osu tohoto prostoru tvořila Gartengasse s řadovou zástavbou po obou stranách, což dokládá výše zmiňovaná mapa Stabilního katastru.
Definitivní zánik této zástavby znamenaly spojenecké nálety a následná demolice poškozených budov (1945 - viz bombardování). Prostor jižně od kostela byl v následujících letech zplanírovaný a sloužil až donedávna jako parkoviště.
Výřezy z katastrů z 19. a 20. stol. představují jenom základní a silně schematizované rozvržení zástavby na ploše. První pohled na plochu archeologického výzkumu ukazuje na složitost systému konstrukcí (zdí), které budou v průběhu stavebně-historického výzkumu ztotožňovány s konkrétními stavebními a pozemkovými parcelami.
)
)
)
Bombardování
V samotném závěru 2. sv. války se Ústí n. Labem (hlavně nádraží) stalo cílem spojeneckých náletů, které významnou měrou přispělo k zániku
výstavby v dotčeném prostoru, včetně poškození gotického kostela NPM (vychýlení hlavní věže o cca 2 m mimo původní vertikální osu). Detailný popis
leteckých akcí 13. armády USAAF nad Ústím n. Labem je uveden zde.
V souvislosti se zahájením aktuálního archeologického výzkumu vyvstala potřeba po odborném pyrotechnickém průzkumu lokality (f. Destrux) a zároveň bylo zahájeno sledování terénních stop, které po sobě bombardování zanechalo. Na obrázcích jsou vyznačeny doposud evidované pumové krátery z dotčeného prostoru, pohled na stabilizaci kostela a snímek z průzkumného letadla po náletu (laskavě poskytnutý Ing. T. Pokorným).
)
)
)
Prameny:
Chrzová, E.: Ústí nad Labem, hradby. Dějiny objektu. Rkp. nepubl. práce. 2001-2002.
Hieke, W. – Horčička, A.: Urkundenbuch der Stadt Aussig bis zum Jahre 1526, Praha 1896.
Toman, F.: Nálety na Ústí nad Labem, Chlumec a Telnici za druhé svetové války.
In Ústecký sborník historický. Ústí nad Labem : Muzeum mesta Ústí nad Labem, 1983, s. 399-410.