Informace pro kolegy z archeologie

Archeologie v Ústí nad Labem
Záchranný archeologický výzkum vyvolaný stavbou OC Forum je plošně nejrozsáhlejším zásahem do prostoru středověkého intravilánu města Ústí nad Labem, který se odehrál v posledních dvaceti letech. Podobně rozsáhlé zemní práce související s výstavbou 70. let 20. století, nemohly vzhledem ke kapacitním možnostem zde působícího archeologického pracoviště a také vinou celkového společenského klimatu zkoumány v rozsahu přiměřeném jejich závažnosti. Od roku 1989 dochází i v Ústí k výraznější stavební aktivitě, která vrcholí zhruba v posledních dvou letech, kdy byly výstavbou postiženy i dosud dochované části centra města (viz plánek). Výzkum OC Forum můžeme plošným rozsahem (1,4 ha) srovnávat s nedávnou proběhlým výzkumem na Náměstí Republiky v Praze (1,3 ha).

Předstihová sondáž
Prvním krokem výzkumu bylo provedení předstihové sondáže, která si kladla za cíl zjištění stratigrafických poměrů na lokalitě, především mocnosti recentního nadloží. Sondáž provedlo Muzeum města Ústí n. L., pod vedením PhDr. Cvrkové. Na technickém zajištění výzkumu se podílely firmy TerraVerita s.r.o. a GEO-CZ, jeho rozsah byl vymezen aktuálním stavebním záměrem investora. To se dotklo především spodní nivelety sondy, jež se zastavila na úrovni 140,2 m. n. m., takže nebylo dosaženo geologického podloží. Dle dokumentovaných profilů, které procházely plochou staveniště severojižním směrem, bylo možné konstatovat, že hladina recentního nadloží klesá od severu k jihu. Zatímco na severním konci sondy šlo o cca 1 m mocnou vrstvu sutě, v jižní části to bylo již cca 3 m. Mimo reliktů architektury, v nejstarších částech pozdně středověké, byly odkryvem zastiženy i kulturní vrstvy raného novověku a vrcholného středověku, pod nimi se nacházely zahloubené objekty raně středověkého stáří a ojediněle i jámy datované do mladší doby bronzové.

Výzkum
Na základě těchto výsledků byl připraven projekt plošného archeologického odkryvu, který se v první fázi omezil na plochu plánovaného podzemního podlaží stavby. To je v projektové dokumentaci označováno jako B1 (viz plánek). Z kapacitních a časových důvodů zvolilo Muzeum města Ústí n. L. model provedení výzkumu formou subdodávek dvou firem - Archeos a TerraVerita. Postup prací je slaďován na průběžných koordinačních schůzkách obou dodavatelů.

Na přiloženém plánku je vyznačena plocha zkoumaná naší společností s vyznačením generálních profilů postihujících stratigrafickou situaci na nalezišti. Severní profil vznikl na hraně stavební jámy směrem ke kostelu P. Marie. Další dva profily procházející diagonálně zkoumanou plochou byly zdokumentovány po vytěžení recentních zásypů z výkopu pro vodovod zásobující místní závod Spolchemie. V náhledech jsou prezentovány složené fotogramy s interpretační vektorovou vrstvou a stratigrafickými maticemi. V současné době je odkryt i profil v jižní části plochy, který vznikl opět vybráním výkopu pro recentní sítě. Celkem je tedy z plochy řešené firmou TerraVerita k dispozici 6 průběžných generálních profilů, dva probíhající směrem západ – východ, dva ze severu na jih a dva diagonálně.

Zjištěná stratigrafická situace naleziště se liší v různých částech plochy. Ta je v zásadě členěna do třech částí s odlišným historickým vývojem. V severní části plochy (sektor 1) byly odkryty zadní trakty domovních parcel orientovaných původně štítovou stranou domů k severu, do prostoru Kostelního náměstí. Na jihu byly ukončeny linií Zahradní ulice. V tomto sektoru bylo zjištěno souvrství zahrnující období 13. až 15. století. Raně novověké a mladší struktury respektovaly dle všeho výše uvedené parcelní členění, podařilo se však odkrýt vstup do sklepa, který zanikl patrně na sklonku 15. století a je orientován v západovýchodní ose. Zadní části parcel obsahovaly mimo to také odpadní jímky z celého časového rozpětí fungování tamější zástavby.
Samostatně se vyvíjel reliéf v prostoru samotné Zahradní ulice, zde se zatím nepodařilo zjistit ukládání vrstev starší než raně novověké, značná část této plochy je zničena výkopy historických trativodů, patrně 17.-18. století.
Jižní polovina zkoumané plochy (sektory 2 a 3) má opět některé specifické rysy pokud se týče dochovaných archeologických situací. Její střední část byla zničena již zmiňovaným výkopem vodovodu a v ploše přiléhající k uliční čáře Zahradní a Bílinské ulice též novověkými sklepy. Na jihu potom, již na hraně stavebního záboru, probíhá výkop pro recentní vodovod. Místo vymezené těmito nepříznivými zásahy skrývá pod relativně nepříliš hlubokými zásypy 16.-17. století výraznou terénní depresi, jejíž dno dosahovalo až do úrovně 3,5-4 m od povrchu skrývky. Tento terénní útvar byl vyplněn dvěma horizonty kulturních vrstev, přičemž oba poskytovaly poměrně četné movité archeologické nálezy. Keramický soubor, který z nich byl získán zahrnuje i střepy kultury s vypíchanou keramikou jeho nejpočetnější část však tvoří keramické zlomky datované do 14.-15. století. Do těchto horizontů byl zapuštěn cca 1,5 m silné zdivo z lomového kamene, na jeho bázi byl základ z čedičových valounů. Horní část této konstrukce byla druhotně přestavěna (viz foto). Tuto strukturu interpretujeme jako základ městské hradby, vzhledem k popsané statigrafické situaci ji však musíme datovat nejdříve do 15. století. Takové zjištění pak otevírá otázku datace vzniku městského opevnění v Ústí n. L., případně vybízí k prověření hypotézy vyslovené J. Mukem a P. Ebelem v jejich studii o kostelu P. Marie. Tato problematika bude jistě patřit k jedné z klíčových otázek při pokračování výzkumu.

Veškeré učiněná zjištění a postup prací je průběžně sledován stálou archeologickou komisí výzkumu, její složení je uveřejněno v sekci Instituce.
S potěšením přivítáme všechny kolegy, kteří mají zájem o problematiku výzkumu intravilánů středověkých měst a byli by ochotni s námi problémy výzkumu konzultovat.